Yapahuwa je stará pevnost postavená v roce 1201 na svahu stejnojmenné skály, která se tyčí 90 metrů nad okolní krajinou. Stavitelský podnět byl podobný jako při stavbě nejznámější srílanské památky - Sigiriye - obrana proti útokům z jižní Indie. V letech 1272 - 1284 byla Yapahuwa sinhálským hlavním městem a samotní Sinhálci se domnívají, že právě odsud byl uloupen posvátný buddhův zub (který je dnes uschován v chrámu v Kandy), a který získal zpět až v roce 1288 král Parakramabahu I. Dnes už z pevnosti zbylo jen strmé schodiště, které je zdobeno ornamenty a sochami lvů. Pod samotnou skálou je ještě malý 280 let starý skalní budhistický chrám s několika sochami budhů a malé archeologické muzeum, ve kterém jsou k vidění zachovalé sochy bohyně Khálí i Krišny, součásti kamenné výzdoby pevnosti (je tu poměrně zachovalé okno zhotovené z jednohu kusu pískovce s pěknými ornamenty) a také mince, které se zde razily.

Čtvrtek 25.2.1999 V 10 hodin vyrážíme z Negomba najatým autem do vnitrozemí. Zastavujeme se ještě na letišti, abychom se ujistili, že ztracený bágl stále ještě nepřišel a pak vyrážíme přes nekonečné palmové lesy na severovýchod. Cestou fotíme rýžová pole, kaučukové plantáže a vůbec zajímavou přírodu. Asi po dvou hodinách projíždíme městem Kurunegala, kde fotíme první malou budhistickou pagodu. Kurunegala je velmi živé město, jako ostatně většina, kterými jsme projížděli. Hlavní ulice a typický kruhový objezd s hodinama slouží jako jedno velké tržiště. 60km rychlostí si to hasíme po celkem solidní silnici dál na sever. Ve městě Dalagama odbočujeme na západ a dál pokračujeme po silnici horší kvality až do městečka Maho. Tady se za železničním přejezdem silnice definitivně mění na lepší polňačku, takže občas jedeme krokem. Míjíme místní, kteří se koupou u pumpy s vodou a pomalu se prokousáváme hustým porostem k naší první památce - Yapahuwě. Je tu několik baráčků, pár zvědavých dětí a několik psů. Řidič nás svěřuje místnímu průvodci, který nás hned kasíruje (130Rp.) a vede k neobvykle strmému schodišti, po které šplháme k základům, které jediné zbyly z bývalé pevnosti. Schodiště je krásně zdobené ornamenty, ale nám to nestačí a pokračujeme prošláplou cestou skrz hutým porostem na vrchol skály. Libor loví motýly a my ostatní se kocháme pěknými výhledy na okolní džungli. Pod vrcholem končí porost a stoupá se po skále, do níž jsou velmi neuměle vyhloubeny primitivní schody. Měl jsem trochu obavu z hadů, takže spíš než na okolní krajinu jsem koukal pod nohy, ale našel jsem jen svlečenou kůži - kterou jsem samozřejmě ihned zbalil.

Na vrcholu skály není kromě krásného panoramatického výhledu nic zajímavého, ale srílanská příroda má své kouzlo, takže ten pohled určitě stál za tu námahu. Je tu ale vedro, takže se moc dlouho nezdržujeme a sestupujeme dolů. Dole pod skálou ještě na chvíli vcházíme do malého skalního budhistického chrámu. Je vyhlouben přímo do skály a je prý 280 let strarý. Vstupuje se do něj novější vstupní halou - což je vidět i na novějších buddhových sochách. Na stěnách jsou fresky a příchod k hlavní Buddhově soše lemují další sochy s výjevy nejrůznějších obřadů. Návštěva Yapahuwy končí a je na čase pokračovat dál na sever. Ještě se pozdravíme s prvními makaky, kteří běhají po střeše chrámu a jedem... Cesta ubíhá plynule, jen ve městě Talawa míjíme snad stovky policistů - zítra tu prý má míting zdejší presidentka a přeci jen jsme poměrně hodně na severu a Tamilští tygři jsou vždy ve střehu.... Asi v 17 hodin přijíždíme do Anuradhapury. Ano, těch 200km jsme jeli skutečně sedm hodin (asi hodinu jsme se zdrželi v Yapahuwě). Na Srí Lance zkrátka všechno trvá dvakrát tak dlouho než jsme zvyklí.... Ubytováváme se ve velmi pěkném Grand Hollyday Resort hotelu. Nedaleko máme břeh jezera Nuwara Wewa. V povečer se vydáváme na prohlídku nového města, ale Anuradhapura je jen špinavá díra s velkým autobusovým nádražím a tržištěm, kde nás bylo celkem asi osm bělochů, takže jsme se raději stáhli do čínské restaurace Nanking, kde si dáváme buď rizoto nebo nudle (obojí za 80Rp.) a pivo za 100Rp. (!!!). Chvíli ještě sedíme u piva a pak jdeme spát - zítra nás čeká náročná prohlídka zdejšího starobylého města - prvního sídla sinhálských králů a zároveň první vrchol naší cesty.