areál v MihintalePro většinu místních obyvatel - sinhálců - má právě Mihintale posvátný víznam. Právě tady se zdejší král Devanampiya Tissa setkal na lovu s Mahindou, synem významného buddhistického císaře Ashoka, který přišel na Srí Lanku šířit buddhovo učení. A díky tomu, že se mu podařilo krále získat pro buddhistickou víru, jeho mise uspěla. A tak se roku 247 př.n.l. začal z Mihintale šířit buddhismus.

Pátek 26.2.1999
Začátek pátečního odpoledne nás zastihl v našem anuradhapurském hotelu, kde jsme odpočívali po náročné prohlídce zdejšího starobylého města. Další program jsme naplánovali na 15.hodinu, kdy odjíždíme do 11km vzdáleného Mihintale. Naše sestava byla stále zúžena o Libora, kterého trápil žaludek, takže i v Mihintale mně čekala funkce zaskakujícího kameramana.
pod areálem v MihintalePo půl hodinové jízdě zastavujeme na parkovišti, kde začíná schodiště, které vede na kýžené posvátné místo. Nad našimi hlavami se tyčila dagoba Mahaseya, která byla vidět už z našeho hotelu z Anuradhapury. Začali jsme pomalu stoupat vzhůru, veškeré nabídky zdejších "průvodců" odmítáme.
Před vstupem (100Rp.) na posvátné místo se musíme opět vyzout, už nás to začíná trochu štvát. Obzvláště poté, co jsme vyfasovali bílé ubrusy, které měly zahalit naše kolena a díky kterým jsme vypadali pěkně přiblble a místní z nás měli srandu. Takto vystrojení jsme zahájili prohlídku Mihintale.
Uprostřed areálu stojí malá pagodka Ambasthale. Ta údajně označuje místo, kde se setkal Mahinda s králem. Ambasthale je sinhálské označení pro mangový strom. Kromě pagodky je tu ještě králova socha a to všechno je ukryto v malém palmovém háji. Nad tímto středem Mihintale se tyčí tři důležité vyvýšené body.
Na první vyvýšenině stojí zmiňovaná dagoba Mahasey. K ní se stoupá po schodišti vydlabaném ve skále. Okolo pagody je kruhová plošina, po které tu a tam přeběhne makak v naději, že něco dostane od některého z návštěvníků.

velká socha Buddhy v Mihintale
Další významnou dominantu Mihintale tvoří velká socha sedícího Buddhy. Je samozřejmě v nadživotní velikosti a stoupá se k ní opět po uměle vydlabaném schodišti ve skále. Před sochou je malý oltář, kam opět místní věřící přinášejí lotosové květy - lotos symbolizuje čistotu duše. Co mě hlavně na soše zaujalo bylo gesto, které lze vyčíst z Buddhovy zvednuté pravé ruky - O.K.
Třetí dominantu Mihintale tvoří skála zvaná Mahindova postel. Tady prý Mahinda čekal na své setkání s králem. Jak je v Mihintale zvykem, vede na vrchol vydlabané skalní schodiště.
Ze všech tří vyvýšenin je krásný výhled nejen na celý areál Mihintale, který ještě tvoří trosky dalších dagob - Giribandhu a Kantaku Cetiya, ale i na celou okolní rovnou krajinu a při dobré viditelnosti je vidět až do Anuradhapury. My jsme na viditelnost zase takové štěstí neměli, protože nás chytla tropická přeháňka. Ale ani přeháňka, ani drzý samozvaný hlídač bot, který po nás chtěl zaplatit za hlídání i za půjčení těch přiblblých zástěr, nám nemohli skazit příjemné zakončení dne.
K večeři jsme tentokrát zůstali v hotelu. Já osobně jsem si dal krevety s rýží, ostatní měli ryby, rýži, k tomu plno přísad a samozřejmě pivko Lion. Účet podle toho vypadal - pro pět lidí 2390Rp, což trošku přesáhlo náš rozpočet, ale stálo to za to.